Lucia in London

Patříte mezi ty jedince, kteří jsou přesvědčeni o nutnosti značky "Vstup na vlastní nebezpečí" u všech cest, které potencionálně vedou na Staromák? Představa procházky centrem Prahy ve špičce a navíc třeba v létě vás znehybní na 30 vteřin a když je v Albertu ve frontě víc než šest lidí, raději odcházíte s prázdnou? Milujete malebné kavárničky, lehce vintage vzhled, flat white, skvělou muziku a krasavce či krasavici s knihou v ruce v rohu? Nebo naopak starou tradiční putiku, kde byste spočinuli na baru se sklenkou skotské? A chystáte se to jet hledat do Londýna? Tak to se obrňte, lhali vám!

Po těch pár měsících zde je pro mě nejcharakterističtějším znakem pro Londýn slovo "narváno!". Narváno je úplně všude. Narváno je na ulicích, na silnicích, v krámech, v kavárnách, v sámoškách, v autobusech, v metru, narváno je dokonce na veřejných záchodcích. Narváno je tu tak, že jsem přesvědčená, že to byl důvod zákazu nošení jakýchkoliv zbraní, včetně (nebo hlavně?) těch obranných. Je tu narváno tak, že se tomu musely naprosto charakteristicky přizpůsobit ateliéry většiny podniků, přesně ten styl, který teď kopírují "světáci" v Praze. Narváno je tu tak, ze když chcete sníst v některých podnicích svoje jídlo uvnitř, musíte si připlatit. Ale narváno je tu tak, že za ten příplatek dostanete tak maximálně kus rozvrzaný židle a pár čísel čtverečních na pohyb. Protože narváno je tu tak, že je téměř nemožné sedět v kavárně sám u stolu. Vlastně kdekoliv sám u stolu. Vlastně je téměř nemožné narazit na jeden hezký oddělený stůl. Vlastně je téměř nemožné narazit na stůl. Vždycky vás ve filmech udivovalo, jak tam ti trotlové ochotně stojí tu frontu před tím podnikem, v zimě!, než je někdo laskavě pustí dovnitř? V Londýně je tak narváno, že už i já jsem stála takovouhle frontu! Já! V Londýně je tak narváno, že když vyrazíte pěšky z Trafalgar Square na Aldgate (asi 5-6 km) , pravděpodobně tam dojdete dřív než ten autobus, co vás tam má dle jízdního řádu odvést za 30 minut, a to i přes fakt, že se musíte prodírat davy zdržujících turistů. Řekněte "Pápá osobní prostore", s tím se fakt rozlučte. V Londýně nic takového neexistuje. Zato jsou všichni mistři v za a) nevšímavosti a za b) v nezávazné, plytké ale vtipné konverzaci. Bylo vám kdy trapné to výtahové mlčení, zírání do podlahy? Ach, nikdy víc! Jestli vás totiž Londýn něco skutečně naučí, pak je to rozhodně jízda výtahem. A když říkám narváno, tak myslím narváno tak, že i největší shopaholik odmítne nakoupit boty v lednových výprodejích, protože jenom v přiblblý drogerii je sto hlavová fronta! A to si nedělám pr*el! Narváno je tu tak, že tu běžné zákony přežití neplatí. Tady nezvítězí ten nejsilnější a nejchytřejší, ale ten, kdo se postaví do fronty dřív. A pozor! Nepředbíhej! Protože předbíhání ve frontě je na úrovni velezrady! A každý správný Brit nikdy, opakuji nikdy! neporuší frontovou etiketu, protože trávíte-li něčím většinu života, berete to smrtelně vážně! A již na prvních stupních základní školy se vyučuje, v jakém úhlu je nejlépe točit frontu do úhledného smotaného hada, neboť narváno je tu tak, že kdyby tu byly fronty rovné, nejspíš by ta z Primarku na Oxford street překročila English Channel! Prostě narváno je tu tak, že jste vždy a za všech okolností vedle někoho dalšího. A narváno je tu tak, že i když ho máte těsně u hlavy, přes ten šílenej kravál ho vůbec ale vůbec neslyšíte.

Ti z vás, kteří měli to štěstí zavítat do jednoho nejmenovaného coffee baru v nejmenované centrální oblasti nejmenovaného hlavního města vedle nejmenovaného nehlavního nádraží, ti z vás vědí, že kafe je tam fakt dobrý, ale ten jeden velký stůl, u kterého si tam tak všichni sedí pospolu, ten stůl mě vždycky tak trochu štval, nechci sedět vedle a naproti úplnému cizinci, říkávala jsem si. Vždycky mě to vlastně tak trochu zaráželo, považovala jsem to za poněkud zvláštní hipterský vrtoch v interior design. No, a ono ne. On to není jen hipterský interior design, specifický nejen pro všechny ty vintage podniky v Shoreditch a kolem Brick lane. Ono to nevzniklo jen tak, že by to jako bylo hezké a stvrzovalo to komunitu. To vážení vzniklo, protože je tady do prd*le tak strašně narváno, že si nemůžete dovolit mezery mezi stoly! A protože žádný Londýňan z toho nebude tak trochu nesvůj, protože narváno je tu tak, že je nesvůj, když v jeho metru čtverečním není žádné další lidské tělo. Ale Čech nesvůj bude. Já prostě nevidím jediný důvod, proč byste měli nechat českého zákazníka sedět u jednoho stolu s ostatními zákazníky! Některý věci se prostě napodobovat nemusí! Protože Češi nejsou tak dobrý ani v nevšímavosti, ani v toleranci, a ani v Čechách není tak vrtkavý počasí, o kterém by mohli konverzovat!

A víte, co je na tom nejhorší? Ti chudáci se snaží přesvědčit sami sebe, že se to vůbec neděje a klamou tím celý širý svět! Moje oblíbená kavárna, Exmouth coffee, ukážu vám fotku z instagramu, která údajně zachycuje toto místo. No tak se podívejte, to je ale hezké a cute, no né? Mám to tam ráda ze dvou důvodů. Prvně tam mají výborný kafe. A ten druhý je, že když jsem tam byla poprvé, našla jsem volnou židli! (Naproti hodně cute kluka) Kafe mají furt dobré, ale od té doby jsem si tam nesedla. Zpět k fotce. No nádhera ne? Připraveni na realitu?